O alpakách

alpakafarma.cz

Co to je alpaka?

Když přišli první Španělé zhruba před pěti stoletími do Jižní Ameriky, objevili tam huňatá zvířata s dlouhým krkem, nazývaná „pacos“. Z toho vzniklo španělské „el paca“ a z něj se vyvinulo slovo Alpaca neboli naše alpaka.

Alpaky patří do rodu Camelidae, ano, skutečně jsou to příbuzní velblouda! Paleontologové věří, že první  camelidae žili v Severní Americe před 40 miliony let. Před zhruba 3 miliony let pak předchůdci dnešního velblouda migrovali přes Aljašku do Asie a odsud pak na střední Východ a do Afriky. Bylo to umožněno tehdejším spojením světadílů.

Předchůdci dnešních lamovitých migrovali ze Severní Ameriky před asi 3 miliony let do Jižní Ameriky, kde se vyvinuly podřády divoká lama a divoká vikuňa. Vývoj lamy krotké probíhal z lamy divoké, kdežto alpaka má blíže svou charakteristikou podřádu vikuňa. Vědci se stále různí v názorech, zda se alpaka vyvinula z vikuni, lamy nebo guanaco, všechny tyto podřády se spolu mohou křížit a mít plodné potomky.

Domestikace alpaky proběhla před asi 6 000 lety a Inkové vytvořili vynikající chovný program zaměřený na skvělou kvalitu alpačí vlny. Bohužel populace Inků byla dobyvateli zničena a tímto zmizela jak jejich kultura, tak i alpačí chovný program. Alpačí mumie z doby po dobytí Ameriky už nevykazují takovou kvalitu vlny jako ty z dob Inků.

Lamovití byli exportováni z Jižní Ameriky do světa původně jen jako ZOO zvířata. Zhruba před 80 lety Andské země úplně zakázaly vývoz lamovitých, takže až do r. 1980 nebylo legálně vyvezeno žádné zvíře. Chile pak začala sporadicky povolovat vývoz lam a alpak do USA, Anglie, Nového Zélandu , Austrálie a Kanady.

Obliba alpak výrazně stoupla obzvláště v posledních deseti letech, jejich počet v Severní Americe, Austrálii, na Novém Zélandu i v Anglii stoupl z původních pár stovek zvířat do desetitisíců a alpačka si „začala dobývat svět“. Důvod? Především vysoce kvalitní vlna, která několikrát předčí i oblíbenou merino vlnu. Má obdivuhodné tepelné i voděvzdorné vlastnosti, „v zimě hřeje, v létě chladí“. Jelikož narozdíl od ovčí vlny neobsahuje lanolín, dá se přímo spřádat  v syrovém stavu a je v oblibě zejména u těch, co spřádají vlnu ručně.

Dále alpačky jsou poměrně nenáročné na údržbu, dík svým anatomickým zvlaštnostem netrpí problémy jako nadmuží, cízí těleso v předžaludcích či hniloba kopýtek. Dokáží zpracovat i nízko kvalitní píci a zužitkovat ji mnohem lépe než jiní přežvýkavci.

Při správném zacházení jsou to zvířátka milá, tichá (převážně si „povídají“ tichým „broukáním“), jsou spíše submisivní a mohou se o ně postarat i děti. Samozřejmě každý potenciální zájemce musí nejdříve získat co nejvíce informací od zkušených chovatelů, protože vzhled „plyšového medvídka“ neznamená, že jsou to zvířátka na mazlení! Ale jsou velmi inteligentní, mají skvělý pozorovací talent, jsou učenlivá a dají se naučit na ohlávku a (převážně, všude jsou vyjímky) mají potěšení z procházek na vodítku.


Naše vlna

Nejčastější dotazy nových zájemců:

Dá se to jíst?
Ano, tvořily důležitou součást jídelníčku jihoamerických Indiánů, maso je vysoce kvalitní a chutná prý jako něco mezi koňským a kozím. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou pro nás mnohem cennější živé (toho masa zas tolik nemají , množí se pomalu a nejsou to typická produkční zvířátka), tak se nemusíte bát, že vaši alpačí „přátelé“ skončí v mražáku.

Plivou na lidi?
Ano, plivou, ale ne záměrně na lidi. Pliváním si jednak ujasňují hierarchii ve stádě a jednak to slouží jako rychlý test, zda je samice březí, takže pokud náhodou stojíte v cestě neboli „linii palby“, pak máte smůlu.

K čemu tedy jsou?
Jak už bylo zmíněno - produkují nádhernou vlnu, můžou spásat i menší kopcovité plochy, které by ovce zbytečně sešlapaly (alpačky mají měkká kopýtka) a hlavně jsou to speciální zvířátka. Ale pozor, nepatří do schémat na rychlé zbohatnutí, je to spíš o lásce a potěšení z jiných bytostí.